Interiéry Hasičského domu
Výstava skřítků v Telčském domě
Výstava skřítků v Telčském domě
Výstava skřítků v Telčském domě
Mariánský sloup

Náměstí

Byli jste někdy v pohádce? Ne? Když poprvé přijdete na náměstí v Telči, budete mít pocit, že jste se ocitli mezi kulisami, postavenými k natáčení příběhu o princezně, uvězněné drakem v nějaké vysoké věži. Ale zdání klame, nejedná se o kulisy, ale o skutečné domy, v nichž žili skuteční lidé. Nejenom princezny a vysoká šlechta.

To, co dnes vidíme na Náměstí Zachariáše z Hradce, je výsledkem mnoha let utváření vzhledu města. Zástavba na náměstí nesla typické středověké znaky. Domy byly zprvu úzké a vystavěné z nejdostupnějšího materiálu, jaký se nacházel v okolí, tedy ze dřeva.

Pod domy byly vyhloubeny sklepy, které byly následně pospojovány chodbami, jež se klikatí pod celým náměstím. Sklepy jsou dnes jediným pozůstatkem původních rozměrných gotických domů. Obrovská historická hodnota telečského podzemí je pro město paradoxně i nevýhodou. Kvůli nesmírnému archeologickému bohatství pohřbenému pod starým centrem musí investoři a stavitelské firmy dávat velký pozor, když tu chtějí vybudovat prakticky cokoli: dům, nové casino,  sportoviště nebo školu. Necitlivě postavené budovy jsou hazard pro světové dědictví. Na druhou stranu u estetických dřevěných domů je také riziko – snadno hoří.  

Původní „dřevěná“ Telč byla značně náchylná k požárům, kterých tu v průběhu let vypuklo několik. Největší z nich se odehrál v roce 1530, kdy popelem lehla celá jedna strana náměstí i s radnicí. Po požáru se opravy domů odehrávaly individuálně, avšak všichni směřovali k podobným jednopatrovým domům se zdobeným průčelím. Jakýmsi jednotícím prvkem bylo podloubí, dnes někde renesanční, jinde pozdější barokní. Obydlí měšťanů v Telči byla vesměs skromná. Na odiv byla vystavena jen průčelí, která vznikala v renesančním duchu pod rukama českých mistrů.

Jak takový průměrný měšťanský dům vypadal uvnitř? Do síně, čili mázhauzu, zabírající skoro celou šířku domu, se vcházelo z podloubí. Odtud vedl tunel do dvora, který sloužil jako vchod do sklepa a do patra, kam vedlo schodiště. V samotném mázhauzu měšťané provozovali řemeslo, což se ostatně do dnešních dob moc nezměnilo. Mnoho podloubí skrývá obchůdky s rukodělnými výrobky a suvenýry, stejně jako s předměty denní potřeby. V mezipatře se nacházela komora a v patře pak tři místnosti, dvě obytné a komora.

Dům č. p. 15

Na domě můžete spatřit malby zobrazující scény Ukřižování Saula a Davida, svatého Kryštofa, Víru a spravedlnost. Na domě se dokonce zachovaly zbytky lešení. Malby na fasádě pocházejí z úprav, jež byly provedeny v roce 1550. Dům je jednopatrový s válcovým arkýřem, který byl velmi ceněn už dávno. Dochovalo se několik kupních smluv, jež prozrazují, že majitelé byli ochotni dát za tento dům nemalou částku.

Dům č. p. 61

Průčelí tohoto domu bylo silně ovlivněno benátskou renesancí. V 16. století prý tento dům patřil pekařovi jménem Michal, který si nechal na průčelí vyobrazit jedenáct antických hrdinů. Dlouhá léta bylo krásné průčelí skryto zrakům kolemjdoucích, sgrafita byla objevena až při restauraci domu v padesátých letech.

Dům č. p. 62

V domě se zachovala část kamenného vjezdu do kovárny a bohaté zdobení stropu mázhauzu, ve kterém je k nalezení také pěkný starobylý kříž. Jako v jednom z mála domů se zde dochoval měděný hrnec sloužící k vaření piva.

Dům č. p. 7

Jedna se o jeden z větších domů, který dnes slouží jako hotel. Stavba byla mnohokrát přestavována, dokonce i ve 20. století. Z renesanční zástavby se v tomto případě stala zástavba pseudobarokní. Původní je zdivo a sklep.

Radnice – dům č. p. 10

Radnice je jedním z mála domů na náměstí, které byly vyprojektovány italským architektem, pravděpodobně některým z mistrů ve službách Zachariáše z Hradce. Průčelí radnice je zosobněním čisté renesance a dokonalých linií.

Hasičský dům – dům č. p. 122

Důvodem pro založení hasičského sboru byl jeden z četných požárů. V té době bylo řezníkům čerstvě povoleno porcovat maso doma, i rozhodlo se, že na místě někdejšího sídla řezníků bude postaven dům nový – hasičský. Tak byla vybudována nejmladší stavba na náměstí – Hasičský dům, který se o sto třicet let později stal městskou galerií. V roce 2004 byla výstavou Bohumila Krátkého otevřena galerie, ve které se dnes koná mnoho sezónních výstav (nejen) regionálních umělců.

Turistické informace

Telčský dům - dům č. p. 31

Telčský dům dostal v roce 2003 cenu za nejlépe zrekonstruovanou historickou stavbu. V domě se ukrývá stálá expozice „Historie a legendy z Telče a okolí.“ Vstoupíte-li do tohoto domu, ocitnete se v pohádce. Kolem dokola je spousta skřítků a historických postaviček z keramiky. To vše se nachází ve sklepení, které mimo jiné ukrývá malou studánku. Nahlédnout můžete také do chodeb, jež tvoří spletitý labyrint pod náměstím, nebo do místností, jejichž expozice se věnuje historii domu a jeho rekonstrukci.

Turistické informace

Mariánský sloup

Sloup, stojící uprostřed náměstí, dokládá, že po dobách úpadku následujících třicetiletou válku, se město vzpamatovalo natolik, že mělo finance na další stavební práce. Krásný sloup, dominující náměstí, je dílem D. Liparta a byl dokončen v roce 1720.

Kašny

Na náměstí se nachází dvě překrásné kašny. Jedna nese motiv Siléna s malým Bakhem, druhá, renesanční, zobrazuje svatou Markétu. Renesanční kašna byla v 18. století přebudována, poněvadž Markétiny tvary prý nelahodily lidskému oku.

Jste zde: Město Telč: Náměstí
Apartmá Chornitzerův dům
Cena od: 650 Kč os./noc
Penzion U Kamenné zídky
Cena od: 450 Kč os./noc
Hotel Antoň
Cena od: 500 Kč os./noc
Penzion U Šeniglů
Cena od: 500 Kč os./noc
Přidat hotel 
Víte že…

Víte, že Židovská čtvrť ve městě Třebíč mela v době nejhustšího osídlení více než 1200 obyvatel? Pro Židy tu fungovala vlastní radnice, chudobinec, špitál, škola a dvojice synagog.