O městském opevnění

Jednou z nejzajímavějších památek Telče jsou městské hradby, které se dochovaly až do dnešních dnů. 

V dávné minulosti strážily příjezd do města stráže. Ozbrojení muži bedlivě hlídali brány, aby do Telče nevstoupil nepřítel. Každého večera se brány zavíraly a padací most, vedoucí přes příkop, byl zdvižen. Každý opovážlivec, který by se hradby v noci pokusil zdolat, by byl krutě potrestán. Stráže bývaly posílené zejména v dobách, kdy se země české nacházely ve stavu válečném. V tom případě byli k obraně hradeb a bran najímáni dokonce samotní mušketýři. Za třicetileté války Telč hlídalo dvanáct mušketýrů v čele s kaprálem.

Odpradávna měla Telč hrdelní právo, které umožňovalo udělit zločincům nejvyšší trest. Popravovalo se velkým mečem na stinadlech. Dnešní poutník by místo někdejšího popraviště nalezl na křižovatce cest u železničního nádraží. Na vrchu Oslednice pak stávala šibenice a kolo, do nějž byli obzvláště zlotřilí zločinci vplétáni. Takový trest čekal opovážlivce, kteří by se do města chtěli nepozorovaně v noci připlížit, přelstít stráže a přelézt hradby.

V dobách míru stanuli před hejtmanem dva sousedi, bydlící na bráně. Sedlář, obývající horní část, a strážný, bydlící dole. I když žili tak blízko sebe, nikdy mezi nimi nepanovaly dobré vztahy. Strážný v jednom kuse osočoval sedláře, že je zloděj, že šidí své výrobky a sedla prý vyrábí z koňských kůží. Sedlář si to nenechal líbit a milého strážníka udal. Nakonec museli oba před soud. Soudce se nerozhodoval příliš dlouho a uznal strážce nesnášenlivým a dal jej uvrhnout do šatlavy.

Strážce se však nehodlal tak jednoduše vzdát. Pověděl soudci, že se nemůže divit, že je tak nesnášenlivý. Práce sedláře je velmi hlučná. Sedlář příliš bouchá do kůží. Rány jsou tak silné, že mu prý omítka ze stropu padá do polévky. A to by se panu soudci líbilo?! To by byl jistě též nesnášenlivý. Strážný soudce prosil, aby měl s ním slitování, že jednal možná trochu unáhleně, avšak že se se sedlářem rád smíří. 

Ovšem sedlář si postavil hlavu a trval na uvěznění strážného. Stále dokola vyjmenovával špatné vlastnosti nebohého provinilce. Přidal dokonce velmi vážné obvinění, že strážník schovával ve svém domě ožralu, kterého pak v noci pašoval přes hradby. Strážný se vyděsil, poznal, že má na kahánku. Takové obvinění mu mohlo vynést lámání v kole. I začal se zapřísahat, že to není pravda, že sedlář je velký lhář, který si na špičku nosu nevidí.

Jak měl hejtman soudit? Rozhodnul, že do šatlavy vsadí oba vykutálené sousedy. Po čase, když si oba svůj trest odpykali, musel strážný své místo opustit a přenechat jej někomu jinému.

Jste zde: Pohádky a pověsti: O městském opevnění
Apartmá Chornitzerův dům
Cena od: 650 Kč os./noc
Penzion U Kamenné zídky
Cena od: 450 Kč os./noc
Hotel Antoň
Cena od: 500 Kč os./noc
Penzion U Šeniglů
Cena od: 500 Kč os./noc
Přidat hotel 
Víte že…

Víte, že v 15. století chtěl král Jiřík prosadit založení jakési „Evropské unie“? Šířit tuto myšlenku se ze zámku Blatná v jižních Čechách vydal Jaroslav Lev z Rožmitálu. Neuspěl, ale jeho cesta se aspoň stala námětem pro vůbec první český cestopis.