Pověst o radnici

Město Telč mělo již v 15. století tu čest, že na jeho území mohla stát majestátní radnice. Na Moravě bylo takových měst pomálu, na prstech rukou by je člověk spočítal. Přízemí radnice bylo zbudováno z pevného kamene; dodnes uprostřed bývalého mázhauzu stojí krásně točený gotický sloup, pýcha tehdejšího stavitele.

15. století se pomalu přehouplo do druhé poloviny, když v okolních hustých lesích začala řádit husitská vojska. Ani město Telč nebylo ušetřeno. Zmocnil se jej celý houfec husitských bojovníků. Telč byla – co svět pamatuje – městem katolickým, i páni radní vyznávali tuto církev. Husité, kteří město sužovali, se jim pramálo líbili. Páni radní kladli velký odpor, avšak bojovné husity nepřemohli. Ti jednoho dne vtrhli do radnice a milé pány vyházeli bez milosti z okna na náměstí. Snad se inspirovali událostmi pražskými, jež se odehrály léta páně 1420. 

Do této doby spadá též pověst o samotné budově radnice. Tenkrát se narodil poslední muž z rodu Rožmberků – Petr Vok. Jeho příbuzní – páni z Hradce – tehdy Telči vládli a hodlali děcko na světě přivítat, jak se na bohaté šlechtice patří. I nechali uchystat velkou hostinu. Stoly se prohýbaly pod tíhou masa, zvěřiny, piva a nejlahodnějšího vína. Radní se však rozhodli připravit krom hostiny i něco nového a neobvyklého. Chtěli uspořádat takové oslavy, jaké ještě nikdo v panství pánů z Hradce nepamatoval. Rozhodli se pro ohňostroj, dělové salvy a mnoho jiskřivých atrakcí. Už samotné přípravy byly velkolepé, jako sama oslava měla být.

Nezbytný sud se střelným prachem, který měl sloužit jako hlavní pohon ohňostroje, byl uložen do radničního sklepa a oslavy mohly započít. Jedlo se, pilo se, zkrátka se ve velkém hodovalo. Brzy byl na tabulích nedostatek vína, i poslal purkmistr sluhu do sklepa, by dovalil další sud. 

Hodina značně pokročila a když se zšeřilo venku, ve sklepě byla černočerná tma. Drahý sluha si tedy na pomoc vzal louč, aby o nic nezakopnul či nikam nespadnul. Chtěla tomu náhoda, že sud s vínem stál vedle sudu se střelným prachem. Nešťastný sluha se jal nabírat víno do džbánu, i odložil louč na vedlejší sud. Než naplnil první ze džbánů, sud se s ohromným rachotem vzňal. Následoval ohňostroj, jaký jistě nikdo zapomenout nemohl! Do vzduchu letěla celá radnice, radní i nejlahodnější laskominy. Takového přivítání na svět se jistě dostalo málokomu.

Ještě dlouho si místní lidé vyprávěli historku o nešikovném sluhovi, který vyhodil radnici do povětří. Byť to byl příběh v zásadě zábavný, městu zůstala na krku rozbořená radnice. O novou se zasloužil až pán Zachariáš z Hradce. Do té doby „krášlily“ náměstí jen ruiny.

Jste zde: Pohádky a pověsti: Pověst o radnici
Apartmá Chornitzerův dům
Cena od: 650 Kč os./noc
Penzion U Kamenné zídky
Cena od: 450 Kč os./noc
Hotel Antoň
Cena od: 500 Kč os./noc
Penzion U Šeniglů
Cena od: 500 Kč os./noc
Přidat hotel 
Víte že…

Víte, že Deštné v Orlických horách nabízí celkem sedm sjezdovek s rozdílnou náročností, kde si dobře zalyžují profíci, děti, plavci na duších i další alternativci?